Ukazatel doby obratu zásob měří rychlost/dobu s jakou společnost průměrně prodá své zásoby. Zjednodušeně pokud je doba obratu zásob 60 dnů, znamená to u obchodní společnosti, že od okamžiku nákupu zboží do okamžiku prodeje zboží leží zboží průměrně 60 dnů na skladu. U výrobní společnosti s dobou obratu např. 90 dnů zahrnuje tato hodnota celý výrobní cyklus, tedy od okamžiku nákupu materiálu, přes výrobu, do okamžiku prodeje výrobku. Z hlediska řízení cash flow je důležité, že čím je ukazatel doby obratu zásob nižší, tím méně zdrojů k financování zásob firma potřebuje a naopak. Obrátku zásob je dobré sledovat v trendu. Rostoucí obrátka zásob může být důsledkem např. sezónní povahy podnikání firmy či změny řízení skladu (navýšení skladových zásob vzhledem k novým požadavkům odběratelů – just in time atp.), ale zpravidla to odráží nárůst méně prodejných či znehodnocených zásob.

Při hodnocení doby obratu zásob bychom měli zohlednit zejména:

trend tržeb – růstový trend tržeb vytváří zpravidla tlak na růst zásob – tyto zásoby je třeba financovat. Nebezpečný může být např. přílišný optimismus při skokovém růstu tržeb vedoucí k významným nákupům - při poklesu tržeb pak tyto nákupy musí firma financovat. Naopak pokles tržeb, například v důsledku recese, se promítne zpravidla ve zpomalení obrátky zásob z důvodu kumulace neprodaných zásob, či nárůstu podílu problematicky prodejných zásob na celkových zásobách. Pozn: Některé prodejní metody mohou významně přelévat pohledávky z OS do zásob. Například tehdy pokud zboží v případě, že nebude prodáno odběratelem může být dodavateli vráceno a tyto vratky tvoří významnou část obratu.
sezónnost podnikání – pokud je činnost společnosti významně sezónní, tak před počátkem sezóny a v začátku sezóny má extrémně vysoký sklad, což zhoršuje v tento okamžik výpočet ukazatele obratu zásob. Při finanční analýze účetních výkazů je proto dobré mít vždy dvě srovnatelná období, aby jste mohli porovnat reálný meziroční trend.
prodej napřímo (nikoli ze skladu) a prodeje z konsignačních skladů dodavatelů - Například pokud firma prodává 50% svých tržeb napřímo (objednávka odběratele se přenáší na objednávku u dodavatele – zboží nejde z vlastního skladu, či skladem pouze prochází), tak reálná obrátka zásob bude po úpravě výpočtu ukazatele o prodej napřímo dvojnásobná. Podobně pokud firma generuje 50% tržeb z konsingančních skladů, jelikož tyto zásoby jsou majetkem dodavatele.
způsob účtování zásob - pozor na změny přeceňování zásob či změny účetní metody oceňování zásob – zpravidla účelové přecenění zásob má jako důsledek nadhodnocení reálné hodnoty zásob (nahodnocení celkové likvidity) a nárůst rentability i výši vlastního kapitálu. Účelové přehodnocení zásob se zpravidla odrazí v nárůstu ukazatele doby obratu zásob.
druh zásob - zásoby podléhají cenovým výkyvům, módním trendům, expirují atp.
možné důvody snížení skladových zásob – příklady:
- efektivnější řízení zásob (logistika, řízení výroby, plánování)
- zoprávkování starých zásob
- výprodeje – negativní vliv na marži (hospodářský výsledek), nicméně pozitivní vliv na CASH FLOW
- přenesení financování skaldu na dodavatele – vznik konsignačního skladu
- přenesení financování materiálu na odběratele (např. zálohy, práce ve mzdě)

VÝPOČET UKAZATELE DOBY OBRATU ZÁSOB:

Výpočet ukazatele doby obratu zásob (dny) = (zásoby * počet dnů v období) / (náklady na prodané zboží + ( tržby za prodej výrobků a služeb*(100%-marže*))) Pozn: Pokud neznáte marži, doplňte například 20%, to je nic proti ničemu.... nebo tržby za prodej zboží ponechte v plné výši (nenásobte %).

Výpočet doby obratu zásob je často chyběn počítán z celkových tržeb (tržby za prodej zboží, výrobků a služeb). Nicméně je třeba si uvědomit, že zásoby jsou při prodeji účtovány v ceně pořízení a prodej zásob a výrobků je včetně marže. Tedy pokud firma dosahuje vysokých marží na prodeji zásob, bude ukazatel významně zkreslený – výpočet bude lepší než je realita. Pokud analyzujete vlastní firmu, doporučuje se při výpočtu rozdělit zásoby na materiál, výrobky, zboží, nedokončenou výrobu atp. a proti tomu postavit odpovídající spotřebu. Ještě lepší alternativou je znát strukturu zásob podle obrátky: např. zásoby s obrátkou do 30 dnů, 60 dnů, 90 dnů, do 120 dnů atd.- pravidelná analýza konkrétních položek skladu a jejich obrátky je pro dobré řízení firmy nepostradatelná. Externí analytik se zpravidla řídí především podle ukazatele doby obratu zásob - tato hodnota je jako hlavní vodítko trendu trendu obrátky zásob zpravidla dostatečná.

Ačkoli obrat zásob, podobně jako obrat pohledávek, odráží z velké části oborové zvyklosti, lze stanovit přibližné optimální hodnoty ukazatele, tyto optimální hodnoty jsou součástí programu FAF.

Další doporučené články:

< Zpět na články o finanční analýze